Alimus rievvttii váidalanlohpeorttnet

Alimus riekti lea ovdamearridanduopmostuollu. Ovdamearrádusat addojuvvojit dakkár gažaldagain, maidda láhka ii atte čielga vástádusa. Ovdamearrádusain addojuvvojit vuoigatvuohtarávvagat boahtte seammalágán vuoigatvuohtariidduid várás. Ovdamearrádusaiguin vigget maid sihkkarastit, ahte duopmostuolut riikka sierra guovlluin dulkojit lága seamma ládje.

Jos alimus riekti sáhtálii čiekŋut váldobargosis ovdamearrádusaid dahkamii, lea anus váidalanlohpeortnet. Alimus riekti váldá gieđahallamii dušše daid áššiid, main dat mieđiha váidalanlobi.

Lága mielde alimus riekti sáhttá mieđihit váidalanlobi dušše čuovvovaš ákkaid mielde:

Ovdamearráduságga: lága heiveheami dáfus eará seammalágán dáhpáhusain dehe riektegeavada ovttalágánvuođa dihte lea dehálaš doalvut ášši alimus rievtti mearrideapmái.

Burginágga: áššis lea dáhpáhuvvan dakkár riektegeavvan- dehe eará meattáhus, man vuođul čovdosa galggalii lága mielde burgit dehe sihkkut;

Earenoamáš sivva –ágga: váidalanlobi mieđiheapmái lea earenoamáš sivva.
Ovdamearráduságga lea dehálaččamus váidalanlobi mieđihanágga. Burginágga ja earenoamáš sivva –ágga heivehuvvoba hárve. Daiguin váidalanlohpi sáhttá mieđihuvvot lagamusat dalle, go šaddá dárbu vuiget čielgasit boasttočovdosiid.

Váidalanlohpevuogádat guoská maid dáhkádusrievttis ja márkanrievttis mearriduvvon áššiid sihke eananriekteáššiid.

Váidalanlohpeohcamuš
Gažaldat váidalanlobi mieđiheamis mearriduvvo váidalanlohpeohcamuša vuođul. Ohcci galgá ohcamušastis ákkastallat

1) mainna ovdal máinnašuvvon golmma váidalanlohpeákka mielde lohpi galggalii mieđihuvvot

2) manne dát váidalanlohpeágga lea ohcci áššis mávssolaš.

Alimus riektái bohtet jahkásaččat sulaid 3000 váidalanlohpeohcamuša. Váidalanlohpi mieđihuvvo vuollel 10 %:s ohcamušain.